Eva Ova

„Jako dítě jsem milovala knihy, když mi z nich maminka neustále četla. Na to jsem pak navázala vlastním čtením a za nedlouho i vlastním psaním, snad mi nebylo ani deset, když jsem si dělala všelijaké zápisky, nápady na knížky, povídky, příběhy. A mým přáním poté a stále bylo, stát se spisovatelkou. Malovala jsem také docela často, tedy spíše kreslila, kopírovala jsem kresby Mikoláše Alše, perem s tuší. A výtvarný svět se mi stal nakonec více osudový, protože když jsem odcestovala žít do zahraničí, bylo nasnadě věnovat se víc tomu, kde tvořivý projev byl mezinárodní. A tak se mi dostalo té radosti a možnosti výuky kresby a malby pod vedením Ak. malíře Francisca Paneca Cany, grafika a profesora Národní umělecké akademie v Havaně.“

Tam se také konala první výstava, v roce 1985. V roce 1989 se autorka vrátila do vlasti, kde kromě pedagogické profese na pražském gymnáziu, po dobu téměř dvou dekád, vedla galerii Alma Pater, kde představovala umělce z tuzemska i ze zahraničí. Své vlastní tvorbě se věnovala pouze ve volném čase; vydala dvě knihy a účastnila se kolektivních výstav, či prezentovala osobní výstavy, u nás i v zahraničí. Jejími náměty jak v obrazech, tak i v literární tvorbě, byla zpočátku hlavně lidská duše se svou snahou najít smysl na cestě životem a najít pravdy Stvoření - Boha. Tehdy se její obrazy, malovala z počátku pouze akrylem na plátno, vyznačovaly, jak uvedla galeristka Marie Tajan v pařížské galerii Vire Vent na úvod autorčiny výstavy: „ Obrazy paní Evy Ovy jsou malovány velmi precizním stylem, který je zároveň zahalený do jakéhosi mystéria, které nás nutí přemýšlet nad tím, kým doopravdy jsme ...“

V roce 2003 - 4 využila Eva času mateřské dovolené a studovala invertovanou malbu na keramiku v proslulé keramické dílně Varadero, zkoušela návrhy na vitráže a intarzie a realizovala zakázky, které se dnes nachází v interiérech veřejných i soukromých. Objevila se i spolupráce ilustrativní tvorby s některými časopisy či nezávislými autory.

Od té doby si Eva Ova vyzkoušela různé techniky, upustila od detailismu a nejvíce si oblíbila akvarel nebo kombinaci akvarel – akryl. V jejich námětech lze vnímat posun jejího pochopení o propojenosti všeho jsoucího a namísto ustavičného hledání odpovědí lze vnímat klid, usebrání, ze kterého vystupují malé příběhy... „Maluji niterné pocity. To co sdílíme z vnějšího světa a zpracováváme podle svého naladění, svého současného stavu srdce a Duše. Vnější je odrazem vnitřního. Maluji v symbolech, v současné chvíli si je půjčuji hlavně z přírody. Malování je mou inspirací,radostí a meditací.“

A na závěr snad slova slavného ak. malíře Ernesta García Peňi, který nad ilustracemi v diářích Evy Ovy (vydává kalendáře a diáře již po několik let) a jejími obrazy v roce 2024 napsal: „ Dílo Evy vyjadřuje vzácné myšlenky ve prospěch lidskosti, Lásky a něhy.“

Více aktuálních ukázek a informací na Facebooku.